Netradiční zajímavosti z ČR

Klikněte na: Netradiční zajímavosti z ČR

Nejkratší název města nebo obce: Aš je město nedaleko Františkových lázní v Karlovarském kraji. Eš je obec v okrese Pelhřimov v kraji Vysočina.

Jihlava, je městem, kterým prochází historická hranice Čech a Moravy. Jdete ulicí na Moravě a za chvíli jste v jiné zemi, v Čechách.

České Velenice - Gmünd . Město rozdělila hranice ČR a Rakouska po rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918.

Český Těšín a Polský Těšín. Město vzniklo v roce 1920 rozhodnutím velvyslanecké konference o rozdělení sporného území Těšínska mezi nově vznikající Československo a Prusko, později Polsko. Stanovená hranice probíhala přes město Těšín podél řeky Olše, dělíc jej na dvě části.

Valtice, okres Břeclav, kraj Jihomoravský. Původně území Dolního Rakouska. K území Československa byly Valtice připojeny na základě Saint-Germainské smlouvy až 31. července 1920 a byly přičleněny k moravskému politickému okresu Mikulov. Sousední Hlohovec, také původně území Dolního Rakouska, byl po roce 1920 přičleněn k soudnímu okresu Břeclav. Nedaleko Hlohovce je hraniční zámeček. Nyní již znáte odpověď na to, proč se tak jmenuje, když je ke státní hranici nyní několik kilometrů. Nepodstatnou roli pro výměnu uvedeného území sehrála mj. i železnice, která by vedla peáží Rakouskem.

Peážní trať = vnitrostátní železniční doprava přes území jiného státu.

Na pomezí tří států, České republiky, Spolkové republiky Německo a Polska, se nachází několik tratí, na nichž je provozována peážní doprava. Vlaky ČD jezdí na trati mezi Libercem a Varnsdorfem, po území Polska přes Porajów a území Německa přes Zittau. Podobně vlaky německé (v současné době SBE) mezi Zittau a Seifennersdorfem jezdí přes český Varnsdorf. Z Liberce do Vansdorfu projedete třemi státy. ČR, Polsko, Německo.

Lipová Lázně - Glucholazy - Jindřichov ve Slezsku (vede 17 km územím Polska)

Ozbrojený poválečný konflikt mezi Československem a Polskem. Tzv. Zakázaná válka

Druhá světová válka skončila v Evropě 8. května 1945. Několik týdnů poté ale ještě hrozil vojenský konflikt mezi sousedními státy protihitlerovské koalice - Československem a Polskem. O tomto napětí bylo za vlády komunismu zakázáno hovořit a psát. Sovětský svaz nařídil oběma státům konflikt ukončit. Šlo o to, který stát bude vlastnit Kladsko a zde již uvedenou železniční trať Lipová Lázně - Glucholazy - Jindřichov ve Slezsku. Trochu nadneseně nazývaná sedmidenní válka se vedla také o vlastnictví bohumínské trati, pro Československo velice důležité a tehdy jediné železniční spojení mezi východní a západní částí území.

Trať Lipová - Jindřichov byla do druhé světové války bez problémů peáží Pruskem. Po válce posunuly mocnosti Polsko částečně na území Německa, protože východní Polsko anektoval Sovětský svaz. Toto území je nyní na Ukrajině.

První vlak ČSD projel touto tratí, po podepsání mezistátní dohody, až 22. prosince 1948.
Pasažéři ČSD si však připadali jako kdyby se opět vrátila válka. Po vjezdu na polské území musel vlak zastavit v oploceném prostoru, kde do vagonů nastoupili polští pohraničníci ozbrojení samopaly, doprovázení služebními psy. Při jízdě v Polsku musely být, alespoň zpočátku, staženy okenní rolety. Během přepojování lokomotivy na glucholazském nádraží platil přísný zákaz opouštět vlak, na peronu stály vojenské hlídky, které při pokusu o kontakt hrozily zbraněmi. Někdy bylo i zakázáno koukat z oken. Při výjezdu z Polska vlak opět zastavil v ohradě, kde uniformovaný doprovod vystoupil.
Nad kolejištěm Poláci vybudovali rampy, z nichž kontrolovali střechy či úložný prostor železničních vozů. Tak vypadaly poválečné vztahy mezi socialistickými spojenci z Varšavské smlouvy. Tato opatření postupně slábla, ale platila až do začátku 80. let minulého století. Občas se však stále vyskytovaly drobné restrikce. Drobné šikany Poláků byly ukončeny až po vstupu obou států do EU.